|
|
Italian rhetoric and courtly love in the Formulary of Queen Kunhuta. A critical edition of the Collection of Magister Bohuslav with an English introduction (Codex Vindobonensis Palatinus 526)
Battista, Francesca ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Grévin, Benoît (oponent) ; Forrai, Réka (oponent)
V české historiografii byla královna Kunhuta dosud víceméně opomíjena, její postavou se nezabývaly žádné monografie ani zvláštní studie. Můžeme ji zařadit do skupiny očerňovaných královen, která byla ve středověku obzvláště početná. Toto negativní hodnocení královny má své kořeny ve středověkých kronikách, které Kunhutu vinily z milostného poměru se Závišem z Falkenštejna, jenž byl považován za jednoho ze strůjců porážky Přemysla Otakara II. Negativní vnímání královny Kunhuty se postupně ustálilo a navzdory snahám o její rehabilitaci v nedávných studiích pravděpodobně vyústilo v nezájem badatelů o její úlohu politickou. Dochované prameny ukazují, že její aktivní role v české společnosti třináctého století si zaslouží více pozornosti. Týkaly se jí různé administrativní a politické úkony. První kapitola dizertační práce by měla nastínit přístup ke studiu postavy této královny, který zprostředkovává spojení mezi zaujatým pohledem na tuto postavu a jejím obrazem zahrnujícím mnoho aspektů. Měla by představit postavu, se kterou je spojována sbírka listů, která je hlavním tématem této dizertační práce (tj. sbírka listů mistra Bohuslava, pravděpodobně královnina kaplana a notáře). Rozbor a kritické vydání tohoto pramene se nachází v kapitolách II-III a ve druhé části práce (viz Critical Edition). Tato...
|
|
|
The king as a writer: The image of Anglo-Saxon rulers in the perspective of contemporary artists and society
Kantorová, Aneta ; Panušková, Lenka (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na význam psaného slova coby prostředek vládnutí anglosaských panovníků. Pro tento účel bylo vybráno období ohraničené příchodem římských misionářů roku 597 a normandským vyloděním v roce 1066, jelikož tato událost již předznamenává nový směr vývoje anglosaských zemí s výrazným vlivem tehdejší francouzské společnosti. Přístup králů k psanému slovu je analyzován na základě dochovaných literárních a ikonografických důkazů, z nichž značnou část tvoří dokumenty sepsané či objednané samotnými králi, zbývající část je zastoupena vizuálním zobrazením panovníků v dochovaných rukopisech. První kapitola popisuje historické pozadí, jež je nezbytné pro správný výklad zkoumaných textů a portrétů. Její obsah je zaměřen na hlavní koncepty této práce, tj. podstata literární aktivity v rámci středověku, vývoj chápání královského majestátu a postup šíření křesťanství v anglosaských zemích. Druhá kapitola se zabývá analýzou písemných dokumentů a specializuje se na texty sepsané v období vzdělávací a náboženské reformy krále Alfréda. Podrobný rozbor staroanglických překladů dokazuje, že Alfréd používal texty jako didaktické prostředky, sloužící především k podpoře náboženství a vzdělávání. Klíčové spisy této kapitoly představují Pastýřská péče sepsaná sv. Řehořem, Rozhovory duše s Bohem od...
|
|
|
Hymnus a jeho tradice v pozdně středověkých Čechách
Mráčková, Veronika ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Vlhová-Wörner, Hana (oponent) ; Gancarczyk, Pawel Tomasz (oponent)
Hymnus a jeho tradice v pozdně středověkých Čechách Veronika Mráčková, ÚHV FFUK Předložená práce si klade za cíl zmapovat dosud neprobádanou oblast jednohlasých a vícehlasých hymnů officia v pozdně středověkých Čechách. Předmětem zájmu autorky jsou především vícehlasé hymny zaznamenané v tzv. Kodexu Strahov. Tento rukopis, jehož původ je dodnes neznámý, představuje nejobsáhlejší sbírku uvedeného repertoáru ve střední Evropě. Sledované kompozice jsou navíc bohaté na lokální specifika, která nacházíme především v melodiích, použitých jako cantus firmus zpravidla v prvním hlasu hymnů. Identifikace a klasifikace domácích variant těchto nápěvů může být klíčová pro bližší určení provenience Kodexu Strahov. Nezbytnou součástí výzkumu na dané téma je také předložená analýza skladeb, jež obsahují lokální prvky, a které reflektují hudební tvorbu nejen v pozdně středověkých Čechách. Výsledkem práce je okomentovaná edice melodií hymnů zapsaných v Roudnickém žaltáři a kritická edice vybraných hymnů Kodexu Strahov.
|
|
|
Roudničtí augustiniáni - knihovna a dílo
Nováková, Adéla ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kalivoda, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je studium středověké knihovny augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. Nejprve se budeme krátce zabývat historií kláštera. Tento klášter založil pražský biskup Jan IV. z Dražic v roce 1333. Klášter vzkvétal, byl podporován nejvyššími církevními představiteli, ale byl zničen v roce 1421 během husitských válek; kanovníci uprchli do Německa (Erfurt) a do Polska (Vratislav, Zaháň). K historii kláštera v Roudnici máme poměrně velké množství pramenů; dochovaly se významné dokumenty z klášterní knihovny, a to především statuta kláštera, klášterní nekrologium a diplomatář. Dále se budeme věnovat klášterní knihovně. Při studiu knihovny vycházíme především ze zkoumání samotných rukopisů, dále ze záznamů v klášterním nekrologiu a z dalších nepřímých pramenů. Bohužel v současné době nemůžeme zrekonstruovat celý obsah knihovny augustiniánů kanovníků v Roudnici, ale přesto jsme schopni identifikovat více než sto padesát rukopisů, které byly součástí této knihovny. Dnes jsou tyto rukopisy většinou uloženy v Knihovně Národního muzea a v Národní knihovně České republiky v Praze. Můžeme tedy říci, že knihovna kláštera v Roudnici měla působivou sbírku textů různého žánru i obsahu, nicméně většina rukopisů byla teologického obsahu. Známe rovněž některé autory, kteří v roudnickém klášteře...
|
host ::
RSS.